Slovník pojmů: | |
anglický park |
- styl krajinářského parku nebo zahrady, který vznikl v Anglii na počátku 18. století a který se snaží zobrazit zidealizovaný pohled na přírodu; obvykle je anglický přírodně krajinářský park nepravidelný, nesymetrický a nemá přímé linie |
arborista | - odborník ovládající široký okruh teoretických znalostí i praktických dovedností potřebných k řádnému a kvalitnímu ošetřování dřevin, často užívající při řezu stromů techniku stromolezectví |
arboristika | - obor lidské činnosti zabývající se komplexní péčí o stromy a to od výsadby jedince na stanoviště, zapěstování, celoživotní údržbu, speciální zásahy a ošetření až po konečnou likvidaci neperspektivního jedince. |
bezpečnostní řez | - odstranění suchých větví hrozících pádem a poraněním osob či majetku |
biocentrum | - biotop nebo soubor biotopů v krajině, který svým stavem a velikostí umožňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému (vyhl. č. 395/92 Sb.). Je jednou ze základních skladebných částí ÚSES |
biodiverzita | - variabilita (různorodost) všech žijících organismů (včetně mj. suchozemských, mořských a jiných vodních ekosystémů) a ekologických komplexů, jejichž jsou součástí. Zahrnuje variabilitu (různorodost) v rámci druhů, mezi druhy i mezi ekosystémy |
biokoridor | - skladebná část ÚSES, která neumožňuje rozhodující části organismů trvalou existenci, avšak umožňuje jejich migraci mezi biocentry, a tím vytváří z oddělených biocenter síť (vyhl. č. 395/1992 Sb.) |
biotop | - soubor všech živých a neživých činitelů, které ve vzájemném působení vytvářejí životní prostředí určitého jedince, druhu, populace, společenstva. Biotop je takové místní prostředí, které splňuje nároky charakteristické pro druhy rostlin a živočichů (zák. č. 114/1992 Sb. a vyhl. č. 395/1992 Sb. převzaly termín biotop z německých právních předpisů, kde se používá ve smyslu „ekosystém") |
EIA | - (z anglického Environmental Impact Assessment, česky: Vyhodnocení vlivů na životní prostředí) je označení pro proces (respektive studii), jehož cílem je získat představu o výsledném vlivu stavby nebo technologie na životní prostředí a vyhodnocení, zda je z tohoto ohledu vhodné ji realizovat, resp. za jakých podmínek je realizace akceptovatelná |
ekologická stabilita | schopnost ekosystému vyrovnávat změny způsobené vnějšími činiteli a zachovávat své přirozené vlastnosti a funkce (zák. č. 17/1992 Sb.) |
ekologie | - věda, která se zabývá vztahem organismů a jejich prostředí a vztahem organismů navzájem, dnes je tento pojem často užíván také ve smyslu "ochrana životního prostředí" |
ekosystém | - funkční soustava živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací, a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase (zák. č. 114/1992 Sb. a vyhl. č. 395/1992 Sb.). Původní definice: „komplex organismů a faktorů prostředí v jednotě jakékoli úrovně" (Tansley 1935) |
generel ÚSES | - jedna z forem plánu ÚSES, která ÚSES vymezuje pouze na základě přírodovědných hledisek. Je proto vymezován co nejvolněji a jsou v něm vyjádřeny pouze přírodní danosti (trvalé ekologické podmínky a vyspělá a okamžitě nenahraditelná společenstva) |
interakční prvek | - skladebná část ÚSES, která svou velikostí a stavem ekologických podmínek doplňuje dílčím, ale zásadním způsobem ekologické niky těch druhů organismů, které jsou schopny se zapojovat do potravních sítí sousedních, méně stabilních společenstev. Umožňuje tak jejich trvalou existenci i v méně stabilní krajině |
krajina | - část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořená souborem funkčně propojených ekosystémů a civilizačními prvky (zák. č. 114/92 Sb.) |
permakultura | - koncepce přístupu k zemědělství, přírodě a životnímu prostředí obecně, tak, aby bylo dosaženo trvalé udržitelnosti daného systému |
plán ÚSES | - slouží orgánům ochrany přírody pro vymezení místního, regionálního i nadregionálního ÚSES. Plán ÚSES je podkladem pro projekty ÚSES, provádění pozemkových úprav, pro zpracování územně plánovací dokumentace, pro lesní hospodářské plány a pro vodohospodářské a jiné dokumenty ochrany přírody a krajiny (vyhl. č. 395/1992 Sb.). Jeho úkolem je prostorově a funkčně definovat nároky ÚSES v daném území. Zpracovává se předběžně jako generel a po celospolečenské optimalizaci ve Výsledném znění. |
pozemkové úpravy | - podle §2 zákona 284/91 sb. se pozemkovými úpravami uspořádávají vlastnická práva k pozemkům a s nimi související věcná břemena, pozemky se jimi prostorově a funkčně upravují, scelují nebo dělí a zabezpečuje se jimi přístupnost pozemků a vyrovnání jejich hranic. Současně se jimi vytvářejí podmínky k racionálnímu hospodaření, k ochraně a zúrodnění půdního fondu, zvelebení krajiny a zvýšení její ekologické stability |
přírodní zahrada | - taková úprava venkovního prostoru, která se svým vzhledem pokouší přiblížit přírodnímu a přirozenému vzhledu přírodního stanoviště před zásahem člověka. Výsadby a terénní úpravy odpovídají biotopům, které jsou v přírodě přirozené. |
redukční řez | - odsranění velkých větví, nebo i částí koruny z důvodu zlepšení statické stability stromu, nebo z důvodu prostorových. Ve zvláštních případech se redukcí upravuje poměr mezi nadzemní a podzemní částí dřeviny s cílem podpořit vitalitu nadzemní části a její dostatečné zásobování živinami a vláhou |
rekonstrukce zahrady | - celková proměna stávající, již založené zahrady a její nová úprava |
rekultivace |
- snaha o obnovení biologických funkcí v krajině významně proměněné lidskou činností, zejména těžbou, případně nové využití krajiny člověkem. Jde o soubor postupů, které mají za úkol zahladit negativní lidské zásahy do přírody. Jedná se o úpravu území postiženého těžbou nerostných surovin (zbytkové jámy, výsypky) nebo jinou dočasnou lidskou činností |
revitalizace sídelní zeleně | - celková obnova a nová úprava zeleně na veřejných prostranstvích v zastavěných částech měst a obcí |
rozptýlená zeleň |
- neobdělávané plochy a dřeviny rostoucí mimo les ve volné krajině |
stromolezectví |
- dosažení místa pracoviště a zajištění prací v korunách stromů pomocí speciálních technik a horolezeckých pomůcek bez negativního vlivu na strom a jeho korunu |
stylová zahrada |
- zahrada založená podle určitého historického či uměleckého zahradního stylu, např. italská, francouzská zahrada, anglický park, moderní zahrada atd. |
ÚSES |
- Územní systém ekologické stability - je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu (zák. č. 114/92 Sb.). Je to tedy síť skladebných částí, které jsou v krajině na základě prostorových a funkčních kritérií účelně rozmístěny. |
územní plánování |
- zabývá se organizací území z hlediska všech jeho funkčních složek v jejich vzájemných vztazích. Jeho cílem je vytváření podmínek pro optimální využití území, uchování všech jeho hodnot a stanovení pravidel pro jeho rozvoj |
užitková zahrada | - zahrada, nebo její část, sloužící především k pěstování zeleniny a ovoce |
veřejná zeleň |
- souhrn všech volně rostoucích a veřejně přístupných zelených rostlin. Jedná se o důležitý architektonický a krajinný prvek s velmi významnými ekologickými funkcemi.Mezi příklady lze možno uvést veřejně přístupné parky, zahrady, sady, lesoparky, aleje, stromořadí, trávníky, záhony, květinové mísy |
zdravotní řez | - odsranění všech větví nemocných, mrtvých nevhodně rostoucích, neperspektivních nebo patologických |
V době, kdy většina rostlin již odkvetla a připravuje se k "zimnímu spánku" může někdy naše zahrada vypadat trochu smutně a jednotvárně. Existuje jednoduchý způsob, jak to napravit. Přidejte na své záhony ty rostliny, které jsou významné svým podzimním zbarvením listů, plodů a borky, případně kvetou právě v závěru vegetační sezóny.
přečti si víceJednou z nejčastějších otázek, se kterou se setkávám u majitelů menších rodinných zahrad je tato: "Můžeme si zde zasadit strom?". Odpověď zní: "Určitě ano, jen je potřeba pečlivě vybrat druh a kultivar."
přečti si více